Gestalt Terapie Praha

1. Jak se projevuje úzkost a jak ji Terapeut pozná?

Psychoterapie úzkost popisuje jako nepříjemný pocit napětí a ohrožení. Kognitivní (myšlenkový) stav úzkosti se projevuje negativními myšlenkami a katastrofickými scénáři. Jsou to např. myšlenky typu něco hrozného se stane, nezvládnu plnit svoje běžné životní úkoly, selžu v práci, onemocním závažnou chorobou, omdlím a nikdo mi nepomůže, a mnoho dalších. Hlavní emocí úzkosti jsou pocity stresu a strachu, mohou ji také doprovázet pocity studu, smutku a beznaděje. Z počátku se může projevovat jako pocity podrážděnosti, neadekvátními reakcemi na okolí, často se necháváme ovládat emocemi a emočními výbuchy. Stavy úzkosti vnímá člověk velmi intenzivně.

2. Může mít úzkost fyzické projevy?

Ano, jako terapeut sleduji, že úzkost mívá často fyzické projevy. Obecně jsou nazývané jako psychosomatické potíže. Jsou to zejména bušení srdce, tlak na hrudi, problémy se soustředěním, pocení, svírání hrdla, sucho v ústech, pocit na omdlení, svalové napětí, bolest hlavy. Velmi častým tělesným projevem úzkosti jsou také gastrointestinální obtíže, jako je bolest a tlak v žaludku, silná nevolnost (většinou bez zvracení), časté nucení vykonávat velkou a malou potřebu. V případě sociální fobie (nepříjemné pocity v kontaktu s lidmi a následná snaha se těmto situacím vyhnout) jsou typické katastrofické scénáře, které se týkají předpokladu, že pozornost okolí bude kriticky zaměřena na úzkostného jedince, který se pak nutně před ostatními ztrapní, bude působit divně, zrudne, zpotí se, nebo se mu budou třást ruce.

3. Jak vzniká úzkost, co je její příčinou?

Každý z nás se jistě s úzkostí během svého života setkal. Západní způsob života jde úzkostem „dost dobře“ naproti. Úzkost většinou nevzniká jen tak, předchází jim kombinace nahromaděného stresu, hektického způsobu života, dlouhodobá únava s nedostatkem odpočinku a obavy nejrůznějšího druhu. Na základě výše vyjmenovaného se spustí v mozku proces, kdy je uměle vyvolán strach, přestože nemusí jít o nic konkrétního.  Lidé se od počátku věků potýkali s akutní úzkostí, kdy převažoval hlavně stres a obavy o život. Dnes se sice mnohý z nás nemusí bát o život, ale i přesto neustále stoupá počet lidi, kterým je diagnostikována úzkostná porucha.

4. Co psychoterapeuti doporučují na zvládání úzkosti?

Pokud Vás přepadne úzkost, zcela jistě to poznáte. Jde především o pocit nespecifikovatelného strachu. Emoce, které úzkost doprovází, by se daly přirovnat ke strachu a zmatenosti. Objeví se pocity napětí, negativní myšlenky spolu s fyzickými projevy, zvýší se nám krevní tlak. Tělo se cítí být ohroženo. Současně si můžeme uvědomovat, že pociťovaný strach není opodstatněný. S mírnou úzkostí nám můžou pomoci techniky zaměřené na tělo. Mám na mysli zejména různé relaxační metody, které nabuzený organismus opět uvedou do klidu, a tak uleví i napjaté mysli a emocím. Zkuste zapojit svou fantazii a představovat si bezpečné místo, kde své starosti posíláte daleko od sebe jako loďku po řece. Úzkost je totiž strach a ten je často zase obavou ze ztráty kontroly. Můžete takto nacvičovat odložit své starosti stranou. Dále se můžete zkusit soustředit na svůj dech. Právě kontrolované dýchání je právě jednou z nejúčinnějších technik, jak zmírnit náhlý záchvat úzkosti. Také můžeme svoje strachy a úzkosti sdílet s druhou osobou, ne nadarmo se říká, že sdílené problémy jsou polovičaté problémy. V tomto případě je ideální odborník, psychoterapeut, který Vám nejen poskytne svou podporu, ale pomůže Vám i vaší úzkosti porozumět a hledat její hlubší příčiny. Dlouhodobě můžeme úzkosti předcházet zejména vyhýbáním se alkoholu, zařadit do svého denního režimu pravidelný odpočinek – aktivní i pasivní, pravidelný pohyb, dostatek spánku, meditační a dechová cvičení, dále můžeme doplnit tělu vitamíny B6, hořčík, zejména ve formě L-Threonátu, pokud dáváte přednost extraktům s bylin, tak doporučuji zařadit třezalku a kozlík lékařský, dále potraviny, které obsahují L-Tryptofan (pomáhá tělu vytvářet serotonin, hormon „štěstí a dobré nálady“) - fazole, dýňová semínka, kešu ořechy, mandle, chia semínka nebo sáhnout po některých doplňcích stravy, které ho obsahují.

5. Kdy se úzkost mění v poruchu?

Gestalt terapie Praha doporučuje, že úzkosti bychom se měli začít věnovat v době, když jsou úzkostné myšlenky stále častější, trvají příliš dlouho a jsou velmi intenzivní. Také pokud se nám projevuje úzkost v situacích, které by pro nás za normálních okolností nebyly stresující. Pokud nám úzkostné myšlenky brání v normálním fungování, v práci, pokud se díky nim začneme vyhýbat určitým činnostem apod. 

6. Zvyšuje se úzkost v období menopauzy?

Období menopauzy je jeden z důležitých, ale přirozených mezníků v životě ženy. V tomto období dochází k poklesu hormonů, což může mít vliv i na samotnou psychiku žen. Kolísání hormonu estrogenu a progesteronu může vyvolat úzkost, deprese i panické ataky. To ale neznamená, že časté úzkosti jsou přirozenou součástí menopauzy. Mnoho žen, může mít z tohoto období obavy, stejně tak jako z první menstruace. Je to přirozené, mít obavy a nejisté představy z něčeho, co jsme ještě nezažily. Emoce, které zažíváme ovlivňují naše prožívání a chování. Z toho vyplývá, že pouhou změnou našich představ můžeme ovlivnit mnoho. Přirozené obavy ze stárnutí, ztráty členů rodiny, rozvod, odchod dětí z domova, tohle všechno může být tématem, které v době menopauzy mohou ženy řešit. Může toho být samozřejmě víc, co některé ženy vnímají citlivě. U některých žen může také být menopauza časem izolace a frustrace. Okolí nemusí mít vždycky pochopení pro to, čím procházíte, a nedostáváte to, po čem vnitřně toužíte. Navíc patříte-li k ženám, které mívaly problém se zvládáním náročných situací i dříve, není divu, že v menopauze se problémy ještě znásobí.