Terapie úzkosti (Praha i online)



Úzkost může mít podobu dlouhodobého napětí, neklidu, obav, tlaku na výkon nebo nespavosti. Často se přidávají i tělesné projevy – tlak na hrudi, stažené břicho, zrychlený dech, bušení srdce nebo „knedlík v krku“.

V terapii společně hledáme, kdy úzkost přichází, co ji spouští, jak se projevuje v těle a co Vám může přinést úlevu a větší stabilitu. Pracuji v Gestalt přístupu – s důrazem na uvědomění, emoce a signály těla.

Objednat termín

Terapie probíhá osobně v Praze 3 (Flóra) i online. Více: Terapie Praha 3 · Online terapie · Úzkost, panika, deprese a vztahy

Psychoterapie úzkosti

nejčastější otázky, které lidé řeší, když se objeví úzkostné stavy

1) Jak se úzkost projevuje a jak ji poznat?

Úzkost se často projevuje jako nepříjemný pocit napětí a ohrožení. V myšlenkách se mohou objevovat negativní scénáře, „co když se stane něco hrozného“, obavy ze selhání, nemocí, ztráty kontroly nebo z toho, že nezvládnete běžné povinnosti. Emočně se přidává stres, strach, někdy stud, smutek nebo beznaděj. U některých lidí se úzkost projevuje i podrážděností, přecitlivělostí nebo emočními výbuchy.


2) Může mít úzkost fyzické (tělesné) projevy?

Ano. Úzkost často doprovází tělesné projevy, které bývají vnímány jako psychosomatické potíže: bušení srdce, tlak na hrudi, zrychlené dýchání, pocení, sucho v ústech, svírání hrdla, třes, svalové napětí nebo bolest hlavy. Časté jsou i potíže v oblasti trávení (stažený žaludek, nevolnost, tlak v břiše, nucení na toaletu).

U sociální úzkosti se mohou objevovat obavy z hodnocení okolí a silné soustředění na „jak vypadám“ (zrudnutí, pocení, třes rukou), což někdy vede k vyhýbání se situacím s lidmi.


3) Jak úzkost vzniká a co bývá její příčinou?

Úzkost často nevzniká „jen tak“. Může být výsledkem dlouhodobého přetížení, nahromaděného stresu, hektického režimu, nedostatku odpočinku, tlaku na výkon, nebo dlouhodobých obav. Někdy se spouští v období změn, ztrát, konfliktních vztahů, při vyčerpání, nebo po náročných událostech.

V terapii je důležité hledat souvislosti: kdy úzkost přichází, v jakých situacích, co se děje v těle a jaké potřeby jsou v pozadí.


4) Co může pomoci, když úzkost přijde?

Když úzkost přijde, často pomáhá vrátit se k tělu a k přítomnému okamžiku. Někomu uleví krátké zklidnění dechu, uzemnění (opora chodidel o zem, vnímání okolí), nebo jednoduché relaxační techniky. Důležité je i to, že úzkost sama o sobě bývá „vlna“, která má začátek, vrchol a postupně odezní.

Dlouhodobě se v terapii zaměřujeme na porozumění spouštěčům, práci s úzkostnými myšlenkami, sebekontakt a na budování stabilnějšího režimu (odpočinek, hranice, vztahy, práce s tlakem na výkon) – vždy individuálně.

  • Krátkodobě: ukotvení v těle, dech, zpomalení, bezpečné místo v představě.
  • Střednědobě: rozpoznání spouštěčů, práce s „co když“ scénáři, stabilizace.
  • Dlouhodobě: vztahy a hranice, tlak na výkon, sebehodnota, životní změny.

Poznámka: Text má informační charakter a nenahrazuje zdravotní vyšetření. Pokud jsou tělesné příznaky silné, nové nebo se rychle zhoršují, je vhodné vyloučit somatickou příčinu u lékaře.


5) Kdy se úzkost mění v problém, který už omezuje život?

Zpozornět je dobré, když jsou úzkostné myšlenky častější, trvají dlouho, jsou intenzivní a začnou omezovat běžné fungování. Například když se kvůli úzkosti začnete vyhýbat činnostem, lidem nebo místům, zhorší se práce, vztahy, spánek, nebo máte pocit, že úzkost „řídí“ Váš den.

Terapie může být vhodná i dřív – nemusíte čekat, až bude nejhůř.


6) Může se úzkost zvyšovat v období menopauzy?

Ano, u některých žen může období menopauzy přinést zvýšenou citlivost, změny nálady, nespavost nebo úzkost. Hormonální změny mohou ovlivňovat psychiku a zároveň se často přidávají i témata jako změny v rodině, stárnutí, ztráty, rozchody, odchod dětí z domova nebo přetížení péčí o druhé.

V terapii může být užitečné dát těmto změnám prostor, zorientovat se v tom, co je teď náročné, a hledat oporu i praktické kroky, které pomohou získat větší stabilitu.